Jirko, minulý víkend se ti podařilo zapsat do historie klubu a vstoupil jsi mezi kanonýry. Trutnovu jsi vstřelil svou stou branku. Jaké máš pocity?

"Původně jsem měl strach, že bude tato hranice zakletá a bude mi trvat více zápasů, než se trefím. Nakonec jsem proti Trutnovu vstřelil hned i další 101. branku. Moje pocity bohužel nejsou tak dobré kvůli pokračujícím týmovým neúspěchům."

 Sto gólů, to není zrovna málo. Dokážeš si vzpomenout na ten první?

"Bylo to hned v prvním zápase 2. kola v první sezóně 2015/2016 ve Florbalové lize amatérů Hradec Králové. Byl to zápas s týmem Czech Garbage, kde jsem dal 2 góly a vyhráli jsme 3:0. V 1. kole soutěže jsem zaznamenal jen 2 asistence. Nevzpomněl jsem si, musel jsem si to vyhledat."

 Máš ve své paměti i gól nejdůležitější?

"Bohužel jsem asi nedal žádný gól, který by nad ostatními vynikal. Určitě jsem vstřelil několik vítězných i rozhodujících gólů, ale zatím náš tým nezaznamenal žádný velký úspěch. Tedy kromě postupu z 2. do 1. Florbalové ligy amatérů v sezóně 2016/2017, kde jsem v baráži také gólově přispěl."

Když klub začínal hrál jsi také amatérskou ligu FLAHK. Jak moc velký rozdíl byl ve střílení gólů tam a třeba minulou sezónu v Regionální lize.

"Florbalová liga amatérů Hradec Králové byla zajímavá v tom, že zápasy se hrály jen 2x 10 minut, takže bylo těžší nějaké góly stihnout. Hra tam byla ale řekl bych srovnatelná s Královéhradeckou ligou mužů, i když často tvrdší. Regionální liga byla zase o level výše především co se týče týmové hry soupeřů."

 Máš přehled o tom kolik branek jsi vsítil v neregistrované soutěži a kolik v registrované?

"Jo koukal jsem na to, mám 33 branek v neregistrované soutěži a 68 gólů v registrované. Moje střelecky nejlepší sezóna byla 2018/2019, tedy naše první sezóna v registrované Královéhradecké lize mužů, to se mi povedlo nastřílet 23 gólů za 22 zápasů."

Jaká jsou tvé aktuální ambice? Chtěl bys pokořit metu 200 branek?

"Dělal jsem si legraci, že až vstřelím 100 gólů, tak skončím kariéru. Meta 200 branek je daleko a moje výkonnost samozřejmě s věkem velmi klesá. Můj cíl je udržet se v dostatečné formě, abych si jednou zahrál se synem Lukášem v jednom týmu alespoň jeden zápas. To znamená, že se ještě alespoň 10 sezón musím snažit. No a za 10 sezón vstřelit 100 gólů… Uvidíme."

 Před tebou jsou v historickém bodovaní Honza Kopecký a Michal Fidler, na kterého ztrácíš 30 kanadských bodů. Můžeme očekávat atakování první příčky?

"Na Honzíka často vzpomínám, jaký to byl super kluk a neuvěřitelný hráč. Bohužel už více bodů nepřidá. Kdyby žil, nikdy bych neměl šanci ho dostihnout. Nedostihnu ani Fíďu. Co se z juniorky dostal do mužů, tak je pravidelně produktivnější než já a je podstatně mladší. To bych musel hrát do 100 let, abych ho jednou předehnal. Je ale jedna statistika, kde dominuju. Náš A tým odehrál ve FLAHK, v ligách a poháru Českého florbalu celkem 181 zápasů. Já hrál ve 166 z nich."

Momentálně je tým mužů v obrovské křeči, jak si to vysvětluješ?

"Je v tom více faktorů. Odešli rozdíloví hráči, jmenovitě Michal Šrajbr a Filip Svatoš. Další klíčoví hráči momentálně bojují s fyzičkou. Naši mimořádně šikovní junioři, na kterých bude náš tým stavět v budoucnu, bohužel ještě nemohou tým táhnout sami. Dalším dlouhodobým faktorem je, že nemůžeme trénovat na hřišti plnohodnotných rozměrů, takže po urputných trénincích v naší malé hale vždycky vlítneme na obrovská hřiště soupeřů a nevíme si s tím rady. A posledním důvodem je už jakési prokletí, nepadají nám moc góly, vyložené šance končí na tyčce nebo mimo. I psychicky to nějak nedokážeme urvat."

Co udělat pro to, aby se do týmů vrátila pohoda?

"Musíme ideálně vyhrát a pak se to může překlopit. No a postupně řešit problémy, které jsem vyjmenoval v předchozí otázce. Věřím, že se to musí brzy zlomit."

Zároveň jsi i zakladatel klubu, který za rok oslaví svých 10 let. Jak hodnotíš vývoj klubu, kde byl na začátku a kde je teď?

"Na začátku byl jen tým mužů. Pak jsme postupně rozjeli mládež. Dnes jsme díky novému sekretáři Dominikovi Skalickému i díky ostatním trenérům úplně někde jinde. Když se podíváte na mapu klubů v programu podpory Českého florbalu, tak jsme vlastně mezi 73 nejrozvinutějšími kluby v republice. Na tak malé město je to obrovský úspěch."

 Kde bys chtěl jednou vidět klub?

"S tím, jak je klub mladý a rychle se rozvíjející souvisí hodně komplikací a drobných problémů. Moc se těším až se vše stabilizuje, ještě více posílíme organizační a trenérskou strukturu a bude to šlapat jako hodinky. Moc rád bych se jednou dočkal toho, že klub kompletně přeberou mladší borci, a já se jen budu dívat, jako moje „dítě“ žije vlastním životem. Nejde mi ani tak o sportovní výsledky klubu, spíše aby fungoval dobře organizačně a vychovával zdravé, slušné a spokojené sportovce."

Díky za tvůj čas, gratuluji k tvému úspěchu a poslední „otázku“ věnuji tobě, jestli bys chtěl někomu něco vzkázat, tak zde je tvůj prostor!

"Děkuji. Na závěr mám takovou historku. Hrával jsem florbal dřív hodně pro zábavu a na různých amatérských turnajích, ale hrát „závodně“ jsem se rozhodl až po ukončení vysoké školy. Nevěděl jsem, ke kterému týmu se přidat, tak jsem si založil se svými kamarády vlastní. Po několika turnajích jsme tým přihlásili do FLAHK. Ve 2. kole naší první sezóny jsem vstřelil svůj první gól v soutěži. Bylo to 3. října 2015. Na tomto turnaji jsem si urazil víc než polovinu zubu, jedničky nahoře. Bohužel to nebylo při souboji na hřišti, ale o vyleštěné prosklené dveře haly v Předměřicích, do kterých jsem vrazil. No a den potom 4. října jsem měl bezzubej první rande se svou manželkou Adélkou. Naštěstí jsem ji neodradil a vyšlo nám to. Chtěl jsem ji tímto poděkovat za roky psychické podpory při mém sportování a vzkázat, že ji miluju!"